|
|
Aplikace vybraných metod k analýze oxidačního stresu
Lízalová, Martina ; Tremlová, Bohuslava (oponent) ; Beklová, Miroslava (oponent) ; Vávrová, Milada (oponent) ; Lojek, Antonín (vedoucí práce)
Chronická pankreatitida (CHP) je progresivní onemocnění charakteristické chronickým zánětem pankreatické tkáně, který má různou etiologii. Oxidační stres, který je provázen zánětlivými procesy, se jeví jako velmi významný faktor přispívající k rozvoji chronické pankreatitidy. Cílem této práce bylo stanovit hladiny produktů lipidové peroxidace malondialdehydu (MDA) a 4-hydroxynonenalu (4-HNE), společně s nitrity, antioxidační kapacitou, pro- a protizánětlivými cytokiny, biochemickými a hematologickými parametry v plazmě pacientů s chronickou pankreatitidou a v plazmě kontrolních jedinců. Plazmatické hladiny MDA a 4-HNE byly stanoveny vysoceúčinnou kapalinovou chromatografií. Celková antioxidační kapacita plazmy vůči peroxylovému radikálu byla stanovena chemiluminiscenční metodou. Nitrity byly stanoveny za použití Griessovy reakce. Zánětlivé cytokiny - TNF-alfa; TNF RI; PDGF-AB; TGF-beta, společně s myeloperoxidázou a hyaluronanem byly stanoveny za použití ELISA metody. V plné krvi byly pak stanoveny také biochemické a hematologické parametry standardními metodami.
|
|
|
Charakterizace odrůd minoritního ovoce z hlediska využití v potravinářském průmyslu
Jurečková, Zuzana ; Vítová, Eva (oponent) ; Golian, Jozef (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Závěrečná práce se zabývá jednou skupinou drobného ovoce, rodu Ribes tedy rybízem a angreštem. Posuzuje jejich fyzikální a chemické parametry s ohledem na možnost využití v těchto vlastností pro návrh nového typu výrobku – nápoje. Pro hodnocení byly vybrány titrační, spektrometrické a jiné metody pro hodnocení těchto vlastností. Těchto metod bylo k dispozici celkem patnáct (celková výtěžnost šťávy, pH šťávy, celková sušina, rozpustná sušina plodů, titrační kyselost, formolové číslo, obsah redukujících sacharidů, obsah D-glukosy, D-fruktosy a sacharosy, celkový obsah polyfenolických látek, anthokyanových barviv, vitamin C a celková antioxidační kapacita) a pro stanovení minerálních prvků bylo vybráno celkem devět analytů (měď, železo, hořčík, fosfor, zinek, mangan, draslík, vápník a sodík). Po dva roky (sklizeň 2014 a 2015) byly tyto parametry sledovány u barevných variant rybízů (bílý, červený a černý) a angreštů (zelenoplodé, žlutoplodé a červenoplodé). Ve skupině rybízů bylo celkem testováno šest odrůd bílých – Olin, Jantar, Primus, Blanka, Viktoria a Orion, jedenáct odrůd červených rybízů – Junnifer, Jesan, Detvan, Rovada, Rubigo, J.V.Tets, Tatran, Losan, Kozolupský raný, Stanca, NŠLS 11/6 a jedenáct odrůd černých odrůd rybízů – Ometa, Démon, Triton, Ben Hope, Ruben, Ben Gairm, Ben Lomond, Morávia, Ben Conan, Fokus a Ceres. Celkem bylo testováno pět odrůd zelenoplodých angreštů – Zebín, Mucurines, Rixanta, Rodnik a Prima. Žlutoplodé angrešty byly k dispozici čtyři odrůdy – Citronový obří, Invicta, Zlatý Fík a Darek. Mezi červenoplodé angrešty patřily odrůdy – Rolonda, Alan, Karát, Karmen, Krasnoslawjanskij, Himnomacki Rot, Remarka, Tamara a Černý Neguš. Pomocí Tukeyho testu byla provedena analýza a pomocí bodového hodnocení jednotlivých odrůd na základě výsledků z jednotlivých analýz, byl sestaven seznam doporučených odrůd pro další práci vývoje nového nápoje. Bohužel v roce 2015 bylo velmi málo plodů zelenoplodých a žlutoplodých angreštů, proto bylo rozhodnuto, že objem plodů připadne na testování bioaktivních látek. Proto v závěru práce není možné objektivně vyhodnotit tyto odrůdy angreštů v celém rozsahu analýz. Přistoupilo se proto k bodovému hodnocení odrůd na základě průměrů jednotlivých odrůd. Červenoplodé odrůdy byly k dispozici v plném množství, a proto mohlo proběhnout hodnocení v plném rozsahu. Nejvýznamnější rozdíly mezi odrůdami červených plodů angreštů bylo v obsahu bioaktivních látek (obsah polyfenolických látek, anthokyanových barviv, vitaminu C) a antioxidačních kapacitě. Tyto výsledky byly poskytnuty potravinářskému subjektu, který s těmito hodnotami nadále pracoval. Na základě tohoto projektu byl vypracován užitný vzor č. PUV 2016-33171 a výsledný kombinovaný nápoj na bázi vína a ovocné šťávy.
|
|
|
Srovnání některých nových odrůd rybízů z hlediska vybraných obsahových látek
Marková, Leona ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá rybízem (Ribes L.) a látkami v něm obsaženými, zejména anthokyanovými barvivy, vitaminem C a antioxidanty. V teoretické části je uvedena základní charakteristika o rostlině, včetně odrůd rybízu. V následujících kapitolách je zpracován přehled o účinných látkách obsažených v plodech a také o možnostech zpracování a využití rybízu hlavně v potravinářském průmyslu. Velká pozornost je věnována anthokyanům, jejich charakteristice, využití v potravinářství, faktorům, které ovlivňují jejich stabilitu a především metodám stanovení. V závěru teoretické části je popsán význam a metody stanovení vitaminu C a antioxidační kapacity. Vybrané nutriční parametry byly stanovovány v patnácti známých a ve třech neznámých odrůdách rybízů. Anthokyany byly měřeny spektrofotometricky a stanovovány pomocí HPLC u barevných vzorků. Metodou pH diferenciální byl zhodnocen obsah monomerních a polymerních pigmentů. Metodou HPLC byla identifikována jednotlivá anthokyanová barviva obsažená v plodech. Dále byl stanoven obsah kyseliny askorbové ve všech odrůdách metodou HPLC. U bílých rybízů byla porovnána jejich antioxidační kapacita, měřená metodou DPPH.
|
|
|
Stanovení aktivních látek v medu
Jelénková, Zuzana ; Kubešová,, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce byla zaměřena na stanovení biologicky aktivních látek v medu. Bylo analyzováno 26 vzorků medu, 1 vzorek propolisu a 1 vzorek mateří kašičky. Medy byly stočeny v letech 2006 a 2007 a zakoupeny v maloobchodní síti, ve specializovaných prodejnách a přímo u včelaře. Vzorky byly analyzovány pomocí metod titračních a spektrofotometrických, metodou RP-HPLC a metodou LC/MS. Studie byla zaměřena zejména na analýzu antioxidantů. Z antioxidantů byly analyzovány tyto skupiny: flavonoidy, katechiny, karotenoidy, vitaminy. Pro ověření kvality medu byl ve vzorcích stanoven obsah hydroxymethylfurfuralu. Průměrné hodnoty celkové antioxidační kapacity se pohybovaly v rozmezí (12,75-137,49) mmol .100 g-1. Průměrné hodnoty celkových polyfenolů se pohybovaly v rozmezí (8,51-61,34) mg .100 g-1 a průměrné hodnoty celkových flavonoidů se pohybovaly v rozmezí (0,75-6,04) mg .100 g-1. Z flavonoidů medy obsahovaly (41,83-585,10) g .100 g-1 rutinu, (9,30-313,40) g .100 g-1 myricetinu, (6,05-171,90) g .100 g-1 luteolinu, (3,19-436,37) g .100 g-1 quercetinu, (2,10-242,66) g .100 g-1 apigeninu, (0,15-105,12) g .100 g-1 kaempferolu a (0,07-17,52) mg .100 g-1 naringeninu. Z katechinů bylo v medech změřeno (5,98-310) g .100 g-1 katechinu, (17,77-486,29) g .100 g-1 epikatechinu, (0,18-64,90) g .100 g-1 katechin galátu a (0,59-140,56) g .100 g-1 epikatechin galátu. Z lipofilních látek medy obsahovaly nejvíce tokoferol - (29,20-8531,17) g .100 g-1. Obsah kyseliny askorbové se pohyboval v rozmezí (0,65-4,65) mg .100 g-1. Obsah hydroxymethylfurfuralu se pohyboval v rozmezí (0,26-4,06) mg .100 g-1. Jeden výrobek nevyhověl normě. Metodou LC/MS byl v lesním medu detekován luteolin, naringenin, protokatechinová kyselina, kávová kyselina a p-kumarová kyselina, v květovém medu navíc pak kyanidin a pinocembrin. Nejvíce biologicky aktivních látek obsahovaly medy jednodruhové, nepatrně méně pak medy květové smíšené a medy lesní. Nejméně biologicky aktivních látek obsahovaly medy akátové.
|
|
|
Vliv fungicidů a prostředku biologické ochrany na metabolismus glutathionu.
Vašková, Marie ; Hýsková, Veronika (vedoucí práce) ; Jaklová Dytrtová, Jana (oponent)
Triazolové fungicidy jsou v zemědělství široce používány k ošetření velkého množství plodin. Při jejich akumulaci v půdě, rostlinách či vodních zdrojích mohou ovlivňovat i necílové organismy, u kterých mohou mít negativní vliv na endokrinní systém či reprodukci. Podstatně méně informací víme o vlivu triazolů na rostliny, konkrétně o jejich antioxidačním a detoxifikačním systému. V této práci byl nejprve studován vliv penkonazolu (P), tebukonazolu (T) nebo jejich kombinace (PT) na rostliny rajčat Solanum lycopersicum, cv. Cherrola. Oproti kon- venčnímu způsobu aplikace fungicidů formou postřiku na listy byl sledován i vliv zálivky s obsahem P, T, nebo PT do půdy. Zálivka fungicidů do půdy měla na metabo- lismus glutathionu horší dopad: třicátý pátý den po každotýdenní aplikaci fungicidů došlo v kořenech ke snížení obsahu redukovaných thiolů, aktivity glutathionpero- xidasy a v listech byl snížen i klíčový konjugační enzym II. fáze biotransformace, glutathion-S-transferasa (GST), a to na 43 až 20 % (v závislosti na fungicidu) v po- rovnání s neošetřenými rostlinami. Naopak v listech byl obsah redukovaných thiolů a aktivita glutathionperoxidas zvýšená. V případě postřiku oběma fungicidy (PT), i když ve stejné koncentraci jako u P a T samostatně, byl pozorován synergistický úči- nek na aktivitu GST v...
|
|
|
Antioxidační systém rostlin rajčat vystavených triazolovým fungicidům
Žufić, Antoniana ; Hýsková, Veronika (vedoucí práce) ; Jaklová Dytrtová, Jana (oponent)
Houbové patogeny způsobují celosvětově závažné ztráty zemědělských plodin. V poslední době se však chemické fungicidy stávají nebezpečnými kontaminantami životního prostředí působící na necílové organismy. Cílem této práce bylo zjistit, jaký vliv mají triazolové fungicidy ve formě penkonazolu (P), tebukonazolu (T) nebo jejich kombinace (PT) na rostliny rajčat Solanum lycopersicum L. cv. Cherrola. Ve sledované intervaly, tj. po dvou a pěti každotýdenních aplikacích P, T nebo PT, buď formou postřiku nebo zálivky nebyla v listech, kořenech ani plodech zjištěna významnější změna aktivity klíčového enzymu askorbát-glutathionového cyklu askorbátperoxidasy a aktivity cytosolových peroxidas. Zatímco v kořenech byla nalezena mírně zvýšená aktivita guajakolperoxidasy vlivem postřiku T i kombinace PT, v listech byla aktivita tohoto enzymu snížená podobně jako katalasa. Největší změny v antioxidační kapacitě v listech korelující se zvýšeným obsahem fenolických látek a flavonoidů byly zaznamenány po pěti aplikacích penkonazolu (P) formou zálivky do půdy, a to jak samotného P, tak v kombinaci ve formě PT. Studované triazoly významně ovlivnily zastoupení isoforem superoxiddismutasy a částečně i celkových peroxidas v listech, kořenech a plodech a akorbátperoxidasy v listech. Nejvyšší obsah HSP70 byl zjištěn v kořenech...
|
|
|
Antioxidační vlastnosti rostlin tabáku pěstovaných in vitro s různým zdrojem dusíku
Vlčková, Denisa ; Ryšlavá, Helena (vedoucí práce) ; Kubíčková, Božena (oponent)
Ustálená představa o výživě rostlin NO3 − a NH4 + ionty, jakožto jedinými absorbovatelnými formami dusíku, byla v posledních letech rozšířena o zjištění, že některé rostliny jsou také schopné využívat aminokyseliny a peptidy jako zdroj dusíku. V rámci této práce byl sledován obsah proteinů, fenolických látek a flavonoidů, antioxidační kapacita a aktivita antioxidačních enzymů v extraktech z listů šesti skupin rostlin tabáku pěstovaných in vitro. Výživa těchto rostlin se lišila formou a koncentrací dusíkatých látek. Experimentální skupiny zahrnovaly: kontrolní rostliny pěstované na kompletním Murashige- Skoogově agaru bohatém na NH4 + a NO3 − ionty (MS), rostliny pěstované v přítomnosti NO3 − iontů, se sníženou koncentrací dusíku oproti MS (AD), rostliny pěstované v přítomnosti hydrolyzátu kaseinu, jakožto jediného zdroje dusíku (H), rostliny s kombinovanou výživou NO3 − ionty a hydrolyzátem kaseinu (AD+H) a rostliny AD a H pěstované v přítomnosti polyethylenglykolu, simulujícího stresový faktor sucha (AD+PEG a H+PEG). Ze všech skupin vykazovaly rostliny H nejvyšší obsah fenolických látek a flavonoidů a nejvyšší hodnoty antioxidační kapacity i aktivity antioxidačních enzymů (katalasa, glutathionreduktasa, superoxiddismutasa, celkové peroxidasy, askorbátperoxidasa, glutathion-S-transferasa) společně...
|
|
|
Vlastnosti rostlinných extraktů
Bělonožníková, Kateřina ; Ryšlavá, Helena (vedoucí práce) ; Liberda, Jiří (oponent)
Rostliny syntetizují řadu látek označovaných jako sekundární metabolity. Patří mezi ně produkty fenylpropanoidní dráhy (flavonoidy, stilbeny, anthokyaniny, taniny), isoprenoidy a alkaloidy. Studiu sekundárních metabolitů rostlin je věnována značná pozornost, protože jsou spojovány s pozitivním vlivem na lidské zdraví a snížením rizika některých chorob včetně rakoviny, diabetu 2. typu a poruch kardiovaskulárního systému. Mechanismus účinku jednotlivých látek není dosud přesně znám, pozitivně se projevuje jejich antioxidační kapacita. V této práci byly připraveny extrakty z 22 druhů ovoce a zeleniny, byl stanoven celkový obsah fenolických látek, flavonoidů a antioxidační kapacita pomocí metody FRAP (z angl. ferric ion reducing antioxidant power) a ABTS [2,2' -azino-bis(3-ethylbenzothiazolin-6- sulfonát)]. Vysoký obsah fenolických látek byl zjištěn v extraktu z jahody, višně a kiwi. Nejvyšší antioxidační kapacitu měl extrakt z jahody. Další sledovanou vlastností byl vliv extraktů z ovoce a zeleniny na aktivitu trávicích enzymů pankreatické lipasy a α-amylasy. Extrakt z citronu, červeného rybízu, josty, limetky a višně snížil aktivitu lipasy, extrakty z červeného rybízu, dýně, kiwi a nashi výrazně inhibovaly štěpení škrobu α-amylasou. Klíčová slova: fenolické látky, flavonoidy, antioxidační kapacita,...
|
|
|
Charakterizace odrůd minoritního ovoce z hlediska využití v potravinářském průmyslu
Jurečková, Zuzana ; Vítová, Eva (oponent) ; Golian, Jozef (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Závěrečná práce se zabývá jednou skupinou drobného ovoce, rodu Ribes tedy rybízem a angreštem. Posuzuje jejich fyzikální a chemické parametry s ohledem na možnost využití v těchto vlastností pro návrh nového typu výrobku – nápoje. Pro hodnocení byly vybrány titrační, spektrometrické a jiné metody pro hodnocení těchto vlastností. Těchto metod bylo k dispozici celkem patnáct (celková výtěžnost šťávy, pH šťávy, celková sušina, rozpustná sušina plodů, titrační kyselost, formolové číslo, obsah redukujících sacharidů, obsah D-glukosy, D-fruktosy a sacharosy, celkový obsah polyfenolických látek, anthokyanových barviv, vitamin C a celková antioxidační kapacita) a pro stanovení minerálních prvků bylo vybráno celkem devět analytů (měď, železo, hořčík, fosfor, zinek, mangan, draslík, vápník a sodík). Po dva roky (sklizeň 2014 a 2015) byly tyto parametry sledovány u barevných variant rybízů (bílý, červený a černý) a angreštů (zelenoplodé, žlutoplodé a červenoplodé). Ve skupině rybízů bylo celkem testováno šest odrůd bílých – Olin, Jantar, Primus, Blanka, Viktoria a Orion, jedenáct odrůd červených rybízů – Junnifer, Jesan, Detvan, Rovada, Rubigo, J.V.Tets, Tatran, Losan, Kozolupský raný, Stanca, NŠLS 11/6 a jedenáct odrůd černých odrůd rybízů – Ometa, Démon, Triton, Ben Hope, Ruben, Ben Gairm, Ben Lomond, Morávia, Ben Conan, Fokus a Ceres. Celkem bylo testováno pět odrůd zelenoplodých angreštů – Zebín, Mucurines, Rixanta, Rodnik a Prima. Žlutoplodé angrešty byly k dispozici čtyři odrůdy – Citronový obří, Invicta, Zlatý Fík a Darek. Mezi červenoplodé angrešty patřily odrůdy – Rolonda, Alan, Karát, Karmen, Krasnoslawjanskij, Himnomacki Rot, Remarka, Tamara a Černý Neguš. Pomocí Tukeyho testu byla provedena analýza a pomocí bodového hodnocení jednotlivých odrůd na základě výsledků z jednotlivých analýz, byl sestaven seznam doporučených odrůd pro další práci vývoje nového nápoje. Bohužel v roce 2015 bylo velmi málo plodů zelenoplodých a žlutoplodých angreštů, proto bylo rozhodnuto, že objem plodů připadne na testování bioaktivních látek. Proto v závěru práce není možné objektivně vyhodnotit tyto odrůdy angreštů v celém rozsahu analýz. Přistoupilo se proto k bodovému hodnocení odrůd na základě průměrů jednotlivých odrůd. Červenoplodé odrůdy byly k dispozici v plném množství, a proto mohlo proběhnout hodnocení v plném rozsahu. Nejvýznamnější rozdíly mezi odrůdami červených plodů angreštů bylo v obsahu bioaktivních látek (obsah polyfenolických látek, anthokyanových barviv, vitaminu C) a antioxidačních kapacitě. Tyto výsledky byly poskytnuty potravinářskému subjektu, který s těmito hodnotami nadále pracoval. Na základě tohoto projektu byl vypracován užitný vzor č. PUV 2016-33171 a výsledný kombinovaný nápoj na bázi vína a ovocné šťávy.
|
|
|
Technológie výroby ochutených pív
Mešťánek, Matej
V diplomové práci jsme se věnovali tématu technologii ochucených piv a sestávala ze dvou částí. V prvej- teoretické, jsme se věnovali jejich základnímu rozdělení, běžně využívaným surovinám, popisu jednotlivých technologických kroků a rozdílem mezi výrobou běžných a ochucených piv. Rovněž byly rozděleny na základě jejich původu a přiřazeny k typickým zeměpisným oblastem, ve kterých jsou produkovány. Ve druhé, experimentální části, bylo vytvořeno devět mikro vzorků, při kterých za pomoci přístroji FermentoFlash, destilace a spektrofotometru přišlo ke stanovení jejich základních parametrů jako extrakt původní mladiny, hmotnostní a objemový alkohol či barva. Dále byl ve vzorcích stanoven celkový obsah polyfenolů a antioxidační kapacita za využití metod DPPH a FRAP. U piv bylo také provedeno senzorické hodnocení s cílem zjištění senzorických rozdílů v závislosti na fázi přidání ovoce. Výsledky jsme podrobili statistickému zkoumání a porovnali s hodnotami publikovanými jinými autory.
|
host ::
RSS.